5 důvodů, proč navštívit tyrolské ledovce

Proč navštívit tyrolské ledovce?

Odpověď se zdá v kontextu globálního oteplovaní velice jednoduchá. Už jenom proto, abyste je ještě viděli a užili si jízdu v ráji ledu a sněhu ve výškách nad 3 000 m. Je pravdou, že ledovce, i ty tyrolské, nám každý rok poněkud ustoupí, ale ještě mnoho let budou poskytovat lyžařům neuvěřitelnou službu, a tou je lyžařská sezóna dlouhá až 7 měsíců.

Na Hintertuxu je to dokonce stále celoroční lyžovaní, které však ocení hlavně týmy závodníků, kterým umožňuje trénink na sněhu i v létě.

1. Široké sjezdovky i prudké svahy  -  Ráj začátečníků i závodníků

Všechny ledovcové areály jsou celkově specifické mírnějším sklonem a neuvěřitelnou šířkou sjezdovek. Je to dáno právě plochou ledovce. V nižších tzv. zimních areálech (winterskigebiet) je šířka sjezdovky dána průseky v lese nebo konfigurací terénu, a tak většinou neumožňuje urolbovat takové plochy. Pro milovníky dlouhého oblouku je ledovec úplný ráj.

Získejte až 2 skipasy zdarma k nákupu

Každý z pěti tyrolských ledovců má však i svou černou sjezdovku. Nejprudší ledovcové svahy jsou na Pitztalu a v Söldenu. Každý lyžař by si měl sjet slavný svah, na kterém každoročně začíná závod světového poháru nejtěžším obřákem.

2. Freeride - Po kolena v prašanu už v listopadu

Nadmořská výška ledovcových areálů je zárukou, že srážky jsou už od poloviny října sněhové a vytvoří dostatečný podklad. Sníh ale na podzim dostatečně nezakrývá trhliny, a tak je nutné s nimi při jízdě mimo vyznačené sjezdovky počítat a ve špatné viditelnosti se mimo raději nepouštět.

V zimních měsících, kdy se otvírají nižší střediska a sníh je i v údolích, umožní start na ledovci nejdelší možné freeridové sjezdy. Například v Söldenu se dá jezdit z ledovce Tiefenbach až do Ventertálského údolí. Skibusem se pak pohodlně vrátíte zpět k lanovkám. Jeden z nejgeniálnějších freeridových sjezdů nabízí také hora Mitelberg v Pitztalu. Po vyšlapání cca 200 výškových metrů vás čeká sjezd přímo od vrcholového kříže severní nebo východní stěnou s převýšením až 1 500 m a průměrným sklonem přes 35⁰. Ne nadarmo se na této hoře koná také speciální freeridový závod Wild Face.

Pro velké freeridové gurmány a nejlépe majitele Tyrol Snowcard (sezónní permanentka na celé Tyrolsko) se nabízí dokonce neuvěřitelný jednodenní freeridová túra s podporou lanovek a autobusů Stubai-Oetztal-Pitztal.

Na druhé straně jsou ledovce i skvělým místem pro začínající freeridery, neboť právě díky menším sklonům a ledovému podkladu je zde o něco menší nebezpečí lavin a také srážek s kamenem. Pro začátečníky je proto vhodné začínat se sjezdy v blízkosti značených tratí. Jsou to vlastně takové první výlety mimo sjezdovku s možností se na ní opět rychle vrátit. Ovšem i zde platí pravidlo o nošení lavinové výbavy, kterou umíme používat.

Video: Jak použít lavinový set v praxi

Na jaře mají ledovce nejvyšší sněhovou pokrývku za celou zimu a tam, kde byly dříve skály a trhliny, je teď krásný jarní firn. Na jaře je také díky zpevněnému sněhu menší nebezpečí lavin, stačí většinou dodržovat pravidlo brzkého návratu z túry a můžeme si pak užít sjezdy v zasněžených žlabech a severních stěnách.

3. Skitouring - Pro ty, kteří rádi nejen sjíždějí, ale také stoupají k vrcholům

V ledovcových oblastech jsou to vrcholy nejvyšší. Například Pitztálský ledovec nabízí nejpřístupnější variantu výstupu na samý vrchol Tyrolska, 3770m vysokou Wildspitze. Stejně tak je mnoho krásných třítisícovek dosažitelných z ostatních ledovců. Obrovskou výhodou ledovcových areálu je opět možnost vyrazit na pásech již v podzimních měsících.

Gondolou, vláčkem (Pitztal) nebo rovnou autem (Kaunertal, Sölden) dorazíte přímo do království sněhu a můžete hned nalepit pásy a začít na sněhu bez dlouhého přibližovacího pochodu s lyžemi na batohu. Někdo možná namítne, že jste v blízkosti sjezdovek, na druhou stranu v období krátkých podzimních a zimních dnů je to ideální varianta.

4. Freestylové parky

Kaunertálský, Pitztálský a hlavně Stubaiský ledovec jsou pověstné svými freestylovými parky a nabízejí skvěle připravené skoky a raily pro začátečníky i pro ty největší letce. Také skicrossové tratě lákají závodní týmy z celého světa.

5. Gastronomie a kulturní akce

Myslím, že ledovce sloužili dříve hlavně skalním lyžařům a sportovcům a nároky na gastronomii nebyly z jejich strany tak velké. K nasyceni stačily klasické velkojídelny s relativně omezeným sortimentem. To se však v posledních letech zásadně mění. Z lyžovaní se stává komplexní zážitek a mnoho zákazníků nechce jen brousit svahy od první do poslední lanovky, ale rádi si vychutnají skvělé jídlo a pití v krásném prostředí.

Proto přibývá i na ledovcích restaurací s obsluhou a vysokou gastroniomíí. S trendem komplexní služby a maximálního zážitku souvisí i stále širší nabídka kulturních akcí, a tak si po lyžovaní můžete užít třeba koncerty světových DJů a  zpěváku nebo třeba velkolepou show Hannibal v Söldenu. Za návštěvu určitě také stojí nejvýše položená luxusní kavárna na Pitztálském Brunenkogelu. Často se tam setkáte i s českou obsluhou.

Doporučení horského vůdce

• Samotná výška nám zejména v prvních dnech lyžovaní může působit drobné dýchací obtíže a zvýšenou únavu či bolesti hlavy. Doporučuji pohyb na prvním ledovci nepřehánět, dávat častější pauzy a hodně pít. Výška nad 3 000 m není vhodná pro velmi malé děti. Je-li vašim ratolestem méně než 6 let, dobře je sledujte a pobyt na ledovci raději zkraťte třeba na půl dne.
• Další nepříjemností může být ve vrcholné zimě  od prosince do února velmi nízká teplota, klidně -30⁰C. Ve spojení se silným větrem jsou omrzliny ve tvářích otázkou několika minut. Totéž platí o nohách v těsných lyžácích.
• Poslední velkou nevýhodou je lyžování za špatné viditelnosti v tzv. difuzním světle. Výše chválené rozlehlé sjezdovky se mohou stát pastí, když padne mlha a na svahu se není očima čeho chytit. Tato ztráta orientace v bílé nicotě - white out - způsobuje mnohým lidem nevolnost a ztrátu rovnováhy. V takovéto chvíli je dobré lyžovat v blízkosti značení sjezdovky nebo vyrazit na čaj.

Já osobně na ledovci miluji jaro. Toto období skýtá pro milovníky horských sportů naprosto neuvěřitelné možnosti, kdy během jednoho, řekněme dubnového dne, můžete ráno z ledovce vyrazit na freeridovou nebo skialpovou tůru, po obědě si ještě z lanovek zařádit v prašanu na severních svazích nebo v krásném firnu na jihu. Po odpolední kávě a Radleru (jeden se v Rakousku toleruje i k řízení😉) máte ještě mnoho hodin světla a můžete si v tričku zalézt na sluncem vyhřáté skály v údolí, případně se projet na kole. Západ slunka už můžete sledovat z venkovních termálů a k tomu popíjet skvělé Rakouské víno. What else?

Chcete zažít freeride v nekonečném prašanu, ale nemáte zkušenosti? Využijte služeb horského vůdce.