Jak vystoupat na Wildspitze – rady a tipy
Ondřej a Jiří Švihálkovi
7 minut čtení
Wildspitze je druhým nejvyšším vrcholem Rakouska a těší se velké popularitě. Není divu, je relativně dobře dostupná jak v létě, tak v zimě na lyžích, a přitom skýtá opravdu velehorský zážitek. Její vrchol vám totiž nabídne výhledy nejenom na celé okolní Ötztalské Alpy, ale za dobré viditelnosti jsou vidět i sousední Stubaiské Alpy, velká část Dolomit a nejvyšší hory Východních Alp Ortler a Piz Bernina. Nadto ledovec Taschachferner, který obklopuje Wildspitzi ze severu, patří k největším a nejdivočejším v Rakousku a stojí za vidění sám o sobě. Potřebujete snad nějaké další důvody, proč se vypravit do Pitztalu či Ventu a absolvovat výstup na její vrchol? Pokud ne, čtete dále, ať můžete vyrazit!
OBSAH:
- Výstup na Wildspitze v létě
- Výstup na Wildspitze na skialpech
- Horolezecký výstup
- Ledolezecký výstup
- Metodika výstupu po ledovci
- Metodika výstupu po skalních hřebenech
- Vybavení na túry
Výstup na Wildspitze v létě
Nejvhodnější trasou, kudy na vrchol vystoupat v letním období, je jižní normálka na Wildspitze vedoucí z Ventu přes Breslauer Hütte a sedlo Mitterkarjoch. První den vyjdete naprosto pohodlným turistickým chodníkem na chatu, kde vám připraví báječnou večeři a po noclehu taktéž bohatou snídani, abyste mohli za rozbřesku znovu vyrazit. Trasa od chaty k vrcholu začíná dolinou, která se táhne až k maličkému, už prakticky mrtvému ledovci Mitterkarferner pod sedlem Mitterkarjoch.
Zde se trhlin rozhodně bát nemusíte a nenavazuje se tu prakticky nikdo. O kousek výš začíná via ferrata obtížnosti B+, kde celkem dobře využijete ferratový set. Ale úplnou nutností není, záleží na vašich zkušenostech. Teprve od Mitterkarjochu nahoru se většina lidí navazuje na lano, protože trasa vstupuje na velký ledovec, kde už pád do trhliny teoreticky hrozí. Závěrečný úsek po JZ hřebeni až k vrcholovému kříži je sice poměrně snadný (za sucha), ale stačí trocha námrazy, vrstvička ledové glazury na kamenech nebo noční sněhová přeháňka, a situaci to výrazně zhorší. Navázání na krátké lano tady může být velmi vhodnou volbou.
Na túry tohoto typu se vstává brzy, a to hned z několika důvodů: riziko bouřky je nižší v první polovině dne; skály jsou po ránu promrzlé a volné kameny přimrzlé k sobě (proto padá méně kamení); mosty přes ledovcové trhliny jsou po chladné noci zmrzlé, pevné a nosné; nepadají laviny mokrého sněhu; a když už se stane nehoda, je spousta času být do večera z terénu transportován a nestrávit tam ještě celou další noc. Obecně prostě platí, že dopoledne hory ještě spí a jsou bezpečnější, ale odpoledne se probouzí, a to už je lepší být někde na terase horské chaty a v pohodě vychutnávat orosenou sklenici piva po výstupu.
A zrovna u normálky na Wildspitze to platí dvojnásob: nejvíce nehod se stává při sestupu strmým žlabem pod Mitterkarjochem, když začnou padat kameny…
Wildspitze na skialpech
Wildspitze je výborným skialpovým cílem a možná nejvíce lidí na Wildspitze vyjde za použití skialpů, a to v zimním a jarním období, kdy je v provozu lyžařské středisko Pitztaler Gletscher. Lanovky totiž túru významně redukují a dělají z ní záležitost, která se dá bez problému stihnout za jediný den. To ale rozhodně neubírá nic na kráse, protože to hlavní z pohledu lyžaře zůstává: gigantický a dechberoucí sjezd přes divoký ledovec Taschachferner, který je vůbec nejdelším sjezdem v Rakousku s úctyhodným převýšením téměř přesně dva vertikální kilometry a délkou celých 14 kilometrů!
Přestože túra má pozitivní převýšení pouze asi 750 metrů, rozhodně se doporučuje stihnout jednu z prvních gondol po ranní otevírače střediska. Pamatujte, i samotný průjezd střediska zabere nějaký čas, stejně jako případné navazovaní na lano před přechodem ledovce. Navíc, půjdete do hodně velké nadmořské výšky a tempo se tím významně zpomalí.
Na závěr potom čeká vrcholový úsek JZ hřebenem (tato část trasy je shodná s letní normálkou), který se jde nahoru i dolů bez lyží, s mačkami na nohou a ideálně s cepínem s ruce. Lyže na sjezd byste pak neměli nasazovat později než ve 14:00, protože vás čeká výše zmíněný, zdánlivě nekonečný sjezd. A kdo se s lyžemi ve sjezdu spíše pere, udělá lépe, když se po horní třetině sjezdu vrátí přes sedlo Mittelbergjoch zpět do střediska a na lanovku.
U sjezdu přes Taschachferner dbejte obecných zásad lyžování po ledovci: nezastavujte na zlomech a místech se zvýšeným výskytem trhlin, naopak zastavujte nejlépe pouze na rovinatých úsecích, nikdy se při zastavení neshlukujte všichni na jedno místo, nikdy si na ledovci nesundávejte lyže, nejezděte příliš pozdě odpoledne a za příliš teplých dní a za zhoršené viditelnosti tam prostě nejezděte vůbec. Tímto vším snižujete riziko pádu do trhliny na minimum. A pozor, ledovec Taschachferner bývá bezpečně vysněžený pro sjezd nejdříve zhruba koncem ledna.
Horolezecký výstup přes Jubiläumsgrat
Královskou túrou na Wildspitze je bezesporu tzv. Jubiläumsgrat, tedy SV hřeben. Kdysi téměř souvisle sněhový, ostrý hřeben je dnes už trochu mixovou túrou, kde se střídá sníh a skála. Výrazně vyšší náročnost a exponovanost terénu může za to, že na tomto výstupu potkáte mnohonásobně méně lidí než na normálkách přes Mitterkarjoch či Mittelbergjoch. Výstupová linie je ale opravdu elegantní a na mnoha místech se ocitáte na strmém sněhovém ostří se sklonem 45°. Kvalitní, dostatečně dlouhý turistický cepín, dobře nastavené mačky a jištění lanem je tady absolutní nutností!
Ledolezecký výstup severní stěnou
Další, ještě náročnější alternativou je výstup tři sta metrů vysokou sněhovo-ledovou severní stěnou. Ten je proveditelný pouze v té části roku, kdy velké trhliny pod stěnou zakryje dostatečné množství sněhu a v samotné stěně je nalepený sníh na ledových plotnách. V posledních letech se taková perioda čím dál hůře trefuje, ale obecně lze říci, že nejčastěji nastává v jarních měsících jako je březen-květen a některé roky taktéž v listopadu či prosinci. Ať tak či tak, můžete si být jisti, že na tento výstup v ledu se strmostí 55° budete potřebovat pár lezeckých cepínů a lezecké mačky dobře držící na botách. Další výbava na zajišťování jako lano, šrouby do ledu, expresky a štandovací smyčky jsou taktéž samozřejmostí. A připravte se na to, že pravděpodobně budete ve stěně sami.
Metodika pohybu po ledovci
Přechod ledovce a pohyb na něm vyžaduje určité znalosti metodiky. Pro jejich získání je nejlepší projít nějakým ledovcovým kurzem pod vedením certifikovaných horských vůdců UIAGM. Ve zkratce lze ale říci, že na velké většině ledovců je potřeba se umět navázat na lano, dokázat určit správné a dostatečné rozestupy mezi členy družstva, umět navázat brzdící uzly, mít osvojenou techniku brzdění pádu do trhliny, znát metodu sebezáchrany z trhliny pomocí prusíkování po laně a taktéž znát metodu volné kladky a kladkostroje pro vytažení parťáka z trhliny.
Mimo to je dobré trochu rozumět morfologii ledovců a mít odhad, kde asi trhliny budou a kde naopak ne, a když už přes ně jdeme, tak na kolmo a nikdy ne napodél s nimi. Také je nutné si zachovávat bezpečný odstup od séraků, jejichž řícení nemá, na rozdíl od lavin, absolutně žádný jízdní řád. Rovněž time-management může být na ledovci zásadní.
Metodika pohybu po skalních hřebenech
Metoda „krátkého lana“ nebo souběžného postupu horolezeckého družstva je na úplně samostatný článek. Pro naše účely a zde, v konkrétním případu na Wildspitze, nám ale úplně postačí si říct, že navázané družstvo má v případě pádu vyšší šance na přežití, protože v nepříliš strmém, skalním terénu, kterým je vrcholový hřeben Wildspitze, je poměrně hodně vysoká šance, že se lano samo od sebe někde zasekne dříve, než dojde k fatálnímu pádu až dolů.
Navázané družstvo by ale mělo dodržet několik pravidel: nemít více než tři členy, rozestupy mít spíš krátké, lano mít mezi sebou stále napnuté (jen tak můžeme pád zachytit hned v jeho zárodku) a skalní hroty a výčnělky využívat jako přirozené jištění, tedy lano protahovat okolo nich, proplétat jej mezi nimi atd. A v klíčovém místě klidně využít i další jistící techniky jako je dobrání lana půlloďákem do pevného bodu, jakým je třeba smyčka na hrotu, friend nebo samotný vrcholový kříž.
Vybavení na túry tohoto typu
Plné lano 50 m | mačky | vhodná obuv | čelovka |
turistický cepín | lehký alpinistický sedák | horolezecká přilba | sluneční brýle |
batoh 30-40 l | bivakovací vak | dobře vybavená lékárnička | termoska |
Vybavení na záchranné techniky (na osobu)
2 ledovcové šrouby | šroubovací karabiny 3 ks | obyčejné karabiny 2 k | šitá smyčka 120 cm |
sada prusíků | Petzl Nanotraction | Petzl Tibloc | nůž |
Hodně skvělých vrcholů bez nehody přeje Zelená vlna HUDY!