Nejkrásnější švédské národní parky
Jaromír Zaoral
7 minut čtení
Švédské národní parky jsou jedinečnými přírodními oblastmi, které odrážejí rozmanitost a krásu severské krajiny. První národní parky byly ve Švédsku založeny už v roce 1909, což z této země činí průkopníka v oblasti ochrany přírody. Každý z parků nabízí zajímavé zážitky pro návštěvníky. Můžeme podnikat pěší túry, pozorovat divokou zvěř, nebo se jen kochat nádhernými výhledy. Dodnes jsou švédské národní parky pečlivě spravovány, aby zůstaly nedotčenými oblastmi pro budoucí generace. V současnosti má Švédsko celkem 30 národních parků rozprostírajících se po celé zemi – od hustých lesů na jihu až po arktickou tundru na severu. Autor tohoto článku Jarda Zaoral navštívil většinu z nich a vybral pro vás ty nejzajímavější.
Tyresta – hned za hranicemi hlavního města
Začínáme nejdosažitelnějším národním parkem, čímž je Tyresta nedaleko Stockholmu. Dostanete se k němu pohodlně městskou hromadnou dopravou švédského hlavního města a můžete si zde užít nedotčenou přírodu s minimem turistů. Národní park Tyresta je jedním z nejlépe zachovaných příkladů původních severských lesů ve Švédsku. Byl založen v roce 1993 a rozkládá se na ploše přibližně 50 km². Park je známý svými hlubokými lesy, které zahrnují jak staré borovice, tak husté smrkové porosty, a také malebnými jezery a bažinami. Některé části lesa jsou staré až 400 let, což z Tyresty dělá cennou přírodní rezervaci s bohatou biodiverzitou. Žijí zde různé druhy ptáků, savců a bezobratlých. Park je domovem i vzácných druhů, jako je například rosomák nebo orel mořský. Můžete zde narazit také na losy.
Bohužel v roce 1999 část parku zasáhl rozsáhlý požár, který zničil přibližně 10 % rozlohy parku. I když požár způsobil značné škody, stal se zároveň příležitostí k pozorování, jak se příroda dokáže obnovit. Dnes je tato oblast jedním z nejzajímavějších míst v parku, kde mohou návštěvníci sledovat postupný návrat lesa. Spálený, na pohled zničený les se nyní pomalu obnovuje, přičemž nové rostliny a stromy začínají znovu růst a přitahují zpět různé druhy živočichů.
Parkem prochází několik dobře značených turistických stezek, které návštěvníkům umožňují prozkoumat různé části této nádherné oblasti. V národním parku můžeme podniknout jak jednodenní výlet, tak s sebou vzít stan a projít park důkladně během několika dnů (pozor, stanovat se může jen na vyznačených místech!). Já doporučuji přechod ze zastávky Tyresta By směrem na sever do vesnice Racksta na zastávku Bergholmsvägen.
Gotska Sandön - dobrodružství na písečné duně
Nyní se přesuneme přes moře k unikátnímu národnímu park Gotska Sandön, kam se můžete vydat z přístavu Nynäshamn nedaleko Stockholmu. Gotska Sandön je na první pohled velmi jednoduše dosažitelný, protože do přístavu se dá také pohodlně dojet také městskou hromadnou dopravou a dále je to jen pár hodin na trajektu. Už brzy se ale dozvíte, že to není jen tak…
Nejdříve vám ale přiblížím, proč patří Gotska Sandön k mým nejoblíbenějším švédským parkům. Je to odlehlý a fascinující národní park, nacházející se na stejnojmenném ostrově v Baltském moři, severně od švédského ostrova Gotland. Tento neobydlený ostrov, který je součástí národního parku od roku 1909, patří k nejizolovanějším a nejméně dotčeným přírodním oblastem ve Švédsku. Gotska Sandön je vlastně jedna velká písečná duna, která vytváří dramatickou a téměř pustou krajinu. Písečné pláže, které se táhnou kilometry podél pobřeží, jsou jedny z nejkrásnějších v celém Baltském moři. Vnitrozemí ostrova je naopak porostlé starými a hustými borovými lesy. Máte-li rádi nekonečné pláže bez ostatních turistů a procházky po výjimečných dunách a v zajímavých lesích, tohle místo je určitě pro vás.
Samotný příjezd k ostrovu ale není jen tak. Na ostrově není žádný přístav, a tak se na ostrov vylodíte jen ze speciální gumové lodě, která najede přímo na písečnou pláž. Tu posádka zvolí podle aktuálních větrných podmínek. Zejména směr větru rozhodne, jestli vás čeká dobrodružství na ostrově buď ze severní, jižní, západní nebo východní strany. To může znamenat velmi rozdílnou vzdálenost k základnímu táboru ostrova. Může to být jak krátká procházka, tak taky 10km túra. To je skvělé, protože tato skutečnost odradí řadu turistů a vy si tak můžete užít ostrov téměř o samotě.
Tak jako tak je Gotska Sandön mé nejoblíbenější místo ve Švédsku k odpočinku. V základním táboře si můžete buď postavit vlastní stan, nebo pronajmou útulnou chatičku. Na ostrov si musíte sice vše včetně jídla donést. Užijete si tak opravdovou pohodu bez vymožeností civilizace. Dalším plusem a zajímavostí je, že na rozdíl od zbytku Švédska tu nenajdete ani jediného komára. Díky písečnému povrchu zde není žádné jezírko nebo kaluž, kde by mohly vyrůst nové larvy.
Skuleskogen – nejrychleji rostoucí hory na světě
Nastal čas přesunout se podél pobřeží na sever. Dálnice na sever Švédska je trochu nudná. Projíždíte víceméně jen monotónními lesy. To se ale mění po projetí visutého majestátního mostu Höga Kusten, který je jen o pár metrů kratší než slavný Golden Gate v San Franciscu.
Za tímto mostem začíná oblast Höga Kusten (v překladu „Vysoké pobřeží“), která je známá svými dramatickými skalnatými útesy a hlubokými zálivy zvedajícími se strmě z moře. Zajímavostí je, že Höga Kusten je nyní nejrychleji se zvedající pobřežní oblastí na světě, což je proces probíhající od poslední doby ledové. Toto téma mě tak zaujalo, že jsem si jej nechal podrobněji vysvětlit od geografa vyučujícím na univerzitě Umeå, Håkana Appelblada:
„Geologicky je Höga Kusten výjimečná svou postglaciální izostazií – procesem, při kterém se země zvedá po ústupu ledovce. Během posledních 10 000 let se pobřeží zvedlo o více než 800 metrů, což vedlo k formování strmých skalních útvarů a unikátního terénu. Tento proces pokračuje dodnes rychlostí přibližně 8 mm za rok, což vytváří dynamickou krajinu, která je neustále v pohybu. Já sám za svůj život vidím velké rozdíly na plážích botnického zálivu v této oblasti. Opravdu rostou.“
Díky unikátní geologii je Höga Kusten zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a je oblíbenou destinací pro turisty i milovníky přírody. Mezi hlavní atrakce patří pěší stezky, jako je Höga Kustenleden vedoucí přes celou tuto oblast. Nemine ani impozantní skalní útvar Skuleberget, který se tyčí 286 metrů nad moře. Na vrchol mimochodem můžete vylézt přes via ferraty všech obtížností.
Nejzajímavější oblastí oblasti Höga Kusten je pak národní park Skuleskogen, kde můžete objevovat kromě nádherných lesů, útesů, klidných jezer a výhledů na Baltské moře také zajímavé jeskyně. Při návštěvě tohoto parku určitě nevynechejte Slåttdalsskrevan, což je jedno z nejvýznamnějších a nejpůsobivějších míst v parku. Jedná se o úzkou a hlubokou skalní rozsedlinu táhnoucí se mezi dvěma strmými útesy. Rozsedlina je asi 200 metrů dlouhá, 7 metrů široká a více než 30 metrů hluboká.
Ve Skuleskogenu doporučuji strávit alespoň 2-3 dny. Přes celý Skuleskogen se dají naplánovat zajímavé několikadenní přechody, při kterých můžete v národním parku stanovat nebo přespat v několika z jednoduchých útulných chatiček.
Abisko – laponské království
Přesunujeme se dále na sever. Do Abiska můžete dojet autem, ale počítejte s opravdu dlouhým přesunem. Ze Stockholmu je to přes 1300 km a 14 a půl hodiny autem, což je podobně daleko jako cesta z Prahy do Stockholmu. Jestli neplánujete nějaký velký roadtrip, můžete zvolit také cestu nočním vlakem ze Stockholmu, který je mezi horaly a dobrodruhy velmi populární.
Národní park Abisko, založený v roce 1909, je jedním z nejznámějších národních parků ve Švédsku. Nachází se v Laponsku, daleko na severu země, přibližně 200 kilometrů za polárním kruhem, v blízkosti města Kiruna a na břehu jezera Torneträsk. Abisko je známé svou drsnou, ale ohromující severskou krajinou, která zahrnuje hory, hluboký kaňon, jezera a tundru. Proč láká Abisko turisty z celého světa? Tady máme 4 hlavní důvody:
• Abisko je jedním z nejlepších míst na světě pro pozorování polární záře na světě, a to díky své poloze daleko na severu a čistému ovzduší. Aurora Sky Station, nacházející se na vrcholu hory Nuolja, je slavná observatoř, kde si návštěvníci mohou vychutnat jedinečný zážitek z pozorování polárních září v optimálních podmínkách. Kromě toho je toto místo v letních měsících také skvělým spotem pro sledování půlnočního slunce. Z vrcholu můžete také obdivovat populární skalní útvar – Laponskou bránu.
• Kaňon Abiskojåkka, který byl vyhlouben stejnojmennou řekou, je jedním z nejpůsobivějších přírodních útvarů v parku. Kaňon je hluboký a úzký, s dramatickými stěnami z tmavé skály tyčícími se nad tyrkysově modrou vodou řeky. Podél kaňonu vede turistická stezka nabízející nádherné výhledy.
• Abisko je severním výchozím bodem jedné z nejslavnějších turistických tras ve Švédsku, Kungsleden neboli „Královské cesty“. Tato 440 kilometrů dlouhá stezka vede přes některé z nejkrásnějších částí švédské divočiny včetně národních parků Abisko a Sarek. První úsek z Abiska do Nikkaluokty je považován za jeden z nejpřístupnějších a nejoblíbenějších úseků trasy a je ideální jak pro začátečníky, tak pro zkušené turisty.
• Abisko se nachází v srdci tradiční oblasti Sámů, původních obyvatel Laponska. Návštěvníci parku mají příležitost seznámit se s jejich bohatou kulturou včetně tradičního chovu sobů a řemesel. V okolí Abiska se pořádají různé kulturní akce a návštěvy sámských vesnic, které poskytují hlubší vhled do života v této jedinečné části světa.
Na závěr mám pro vás tip, kdy Abisko navštívit. Nejlepší doba pro návštěvu je buď červen pro pozorování půlnočního slunce, září pro sledování polární záře a treky v okolí a březen pro zimní dobrodružství.
Sarek – poslední evropská divočina
U popisu Abiska jsem zmínil stezku Kungsleden. Poté se můžete dostat až do národního parku Sarek, což je možná vůbec nejzajímavější národní park Švédska. Sarek je dodnes jedním z nejdivočejších a nejméně dotčených přírodních oblastí v Evropě. Park byl založen v roce 1909 a společně s parky Padjelanta a Stora Sjöfallet tvoří rozsáhlou chráněnou oblast, která je součástí světového dědictví UNESCO pod názvem Laponská oblast.
Sarek je proslulý svou dramatickou krajinou. V parku na vás čekají strmé horské masivy, hluboká údolí, ledovce a řeky. Park se rozkládá na ploše více než 1 970 km² a zahrnuje šest z deseti nejvyšších vrcholů Švédska, včetně působivé hory Sarektjåkkå, která dosahuje výšky 2 089 metrů. Ledovce pokrývají velkou část parku, což z něj činí jednu z nejobtížnějších a nejodlehlejších oblastí pro turistiku v celé Skandinávii.
Sarek je často označován jako „divočina Evropy“ a jeho návštěva znamená pravé dobrodružství... V parku nejsou žádné značené turistické stezky, mosty ani chaty, což znamená, že návštěvníci musí být plně soběstační a připraveni na náročné podmínky. Cesty skrze park vedou divokou a nespoutanou přírodou, kde se lidé musí spoléhat jen na své mapy, navigační dovednosti, zkušenosti a vlastní zásoby jídla.
Nejčastějším výchozím bodem je horská stanice Saltoluokta, odkud můžete naplánovat neuvěřitelné výpravy. I já na svou první výpravu Sarekem čekám a nemůžu se dočkat. Už několikrát byla v plánu, ale pokaždé do toho něco vlezlo. Vyjde to teď na podzim roku 2024? Zejména na vyhlídku z hory Skierfe se nemůžu dočkat.
Fulufjället – unikátní náhorní plošina s nejvyšším vodopádem Švédska
Na závěr se přesuneme více na jih, ale v horách a u norských hranic zůstaneme. Rád bych vám představil národní park Fulufjället, který najdete v kraji Dalarna. Většina národního parku Fulufjället je na náhorní plošině s mírně zvlněným terénem, který je typický pro Skandinávský horský masiv. Plošina dosahuje výšky okolo 1000 metrů nad mořem a její vrcholové partie jsou často pokryty kamennými poli a vřesovišti. To zní jako divočina, že? Na rozdíl od Sareku zde ale najdete několik chat, které můžete použít jako útočiště při svých výpravách.
Kromě náhorní plošiny najdete v národním parku taky několik ledovcových údolí a v jednom z nich najdete dokonce nejvyšší vodopád ve Švédsku. Njupeskär je 93 metrů vysoký a z toho volný pád vody dosahuje 70 metrů. Vodopád je jednou z hlavních atrakcí parku a je snadno přístupný po turistické stezce, která vede z návštěvnického centra v Naturum Fulufjället. V zimě, když vodopád zamrzne, je zde populární i ledolezení.
Další zajímavostí národního parku Fulufjället je místní strom „Old Tjikko“, který je považován za nejstarší strom na světě. Měl by být starý více než 9 500 let. Tento objev přinesl Fulufjälletu mezinárodní pozornost a učinil z něj místo zájmu pro vědce a milovníky přírody.
Fulufjället je jedinečné místo, kde se setkává surová krása skandinávské přírody s bohatou historií a geologickými zázraky. Tento národní park nabízí návštěvníkům příležitost zažít klid a majestátnost divočiny v jednom z nejméně narušených ekosystémů Evropy. Jestli tento národní park navštívíte, nezapomeňte také využít sauny u Rösjöstugorna a skok do ledového jezera.
Co dalšího stojí ve Švédsku za návštěvu?
Toto je výčet podle mě nejzajímavějších národních parků Švédska. Najdete jich ale v této nádherné zemi samozřejmě mnohem víc. Podrobně si o nich můžete přečíst v angličtině na oficiální stránce: https://www.sverigesnationalparker.se/en/
Ve Švédsku jinak najdete několik dalších velice zajímavých míst, které sice nejsou národními parky, ale rozhodně stojí za návštěvu. Představím vám alespoň krátce mé nejoblíbenější:
• Gotland – největší švédský ostrov, který se nachází nedaleko už představeného Gotska Sandön. Ostrov nabízí malebné pláže, dramatické vápencové útesy – tzv. raukary a bohatou historii sahající až do vikingské éry, což z něj činí oblíbenou turistickou destinaci. Dále je proslulý svým středověkým městem Visby, zapsaným na seznamu UNESCO.
• Stockholmské souostroví – je rozlehlý komplex více než 30 000 ostrovů, ostrůvků a skal rozprostírajících se v Baltském moři východně od Stockholmu. Tato oblast je oblíbená pro své malebné krajiny, rybářské vesnice a klidné zátoky. Ostrovy jsou perfektní na jedno a vícedenní výlety. Mezi moje nejoblíbenější ostrovy patří Gällnö, Rödlöga, Grinda a Sandhamn
• Jämtlandský trojúhelník – Jestli hledáte horské dobrodružství, ale dostupnější než Abisko, Kungsleden nebo Sarek, zamiřte prozkoumat Jämtlandský trojúhelník. Najdete jej nedaleko oblíbeného zimního střediska Åre ve středním Švédsku a užijete si zde nádhernou severskou horskou přírodu. Tento trojůhelník spojuje tři chaty Storulvån Fjällstation, Blåhammarens Fjällstation a Sylarnas Fjällstation. Celková výprava je 47km dlouhá.
Podobné články
RECENZE: Testujeme unikátní karimatku Nemo Tensor Extreme Conditions
3 minuty čtení
9. 12. 2024, Martina Sedláková a Michaela Hrdá
Pembrokeshire Coast Path: 300 kilometrů divokých útesů a opuštěných pláží
6. 12. 2024, Marek Žampach
NP Snowdonia: Po ovčích stezkách, skrz hluboké močály
7 minut čtení
25. 11. 2024, Marek Žampach