Střípky ze života horolezce - vzpomínka na Míru Šmída

Připravujeme krátký dokumentární film, ve kterém si připomeneme životní osudy Míry Šmída, výborného horolezce a zakladatele Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují v jedné osobě.

Dlouhé věky shlížejí mocné věže Adršpachu na lidské snažení. Jen občas nechají šťastné odvážlivce vystoupit na svá temena, většinou však drží smrtelníky v uctivé vzdálenosti. V září uplyne celé čtvrtstoletí od chvíle, kdy k jejich úpatí naposledy stoupal horolezec, který se díky svým výjimečným počinům zapsal do historie alpinismu. Miroslav Šmíd, rodák z Police nad Metují, celému světu ukázal, že i lezec odchovaný pískovcovými věžemi může úspěšně měřit síly s těmi nejdivočejšími horskými výzvami. Stal se tak inspirací pro všechny, kdo vědí, že sny jsou jen začátek...

Z písku do velehor

Míra, přáteli přezdívaný Lanč, s lezením začínal na Ostaši. Aby taky ne, když to k této stolové hoře měl z domu pouhé dva kilometry. Brzy se přesunul do nedalekého Adršpachu, kde vytyčil celou řadu pověstných prvovýstupů. Třeba takové Prásknutí bičem patří ke klasikám, na které si brousí zuby snad každý, kdo propadl kouzlu místních skal. Ze sluncem prohřátých věží tyčících se nad těžko prostupnými lesy se vydal dále vstříc horským štítům. Nejprve zamířil do Vysokých Tater, aby zde v průběhu let dohromady podnikl úctyhodných 230 výstupů, z toho 80 v zimě. Na nejvyšších vrcholech Karpat si také přivodil první vážný úraz, který ho na pár měsíců přibrzdil v rozletu. Při sestupu z Lomnického štítu v roce 1975 se  svezl v lavině a zlomil si obě nohy.Jakmile to jen trochu šlo, vyrážel vstříc skalním stěnám po celém světě. Výčet všech hodnotných výstupů by vydal na několik stran textu, připomeňme si proto jen pár nejvýznamnějších. K těm patří například anglická cesta na pověstnou Stěnu trollů, norský Trollrygen (1976, zimní prvovýstup), severní stěna Eigeru (1978, zimní prvovýstup), yosemitský El Capitan (1979, sólo cestou Dihedrall Wall), pamírský štít Korženěvské (1979, sólový prvovýstup), západní stěna Yerupajá Sur v pohoří Cordillera Huayhuash (1980, sólový prvovýstup), kavkazský Donguz Orun (1983, zimní sólovýstup) či himálajský Ama Dablam (1986, sólový prvovýstup). Mimo to prostoupil obtížné cesty v Alpách (Grandes Jorasses), ve Skotsku (Ben Nevis), na Aljašce (Mount McKinley) i v Patagonii (Fitz Roy, Cerro Torre).

Sám ve stěně

Míra se zúčastnil několika velkých československých himálajských expedic (Lhoce Šar, Dhaulágirí a Mount Everest), daleko bližší mu ovšem byl takzvaný alpský styl, tedy lezení bez podpory nosičů a použití umělého kyslíku. Vstříc vytyčeným cílům se rád vydával sám, což se ovšem příliš nezamlouvalo socialistickým funkcionářům. Na Kavkaze dokonce v zimě roku 1982 způsobil malou roztržku se sovětskými činovníky, když se navzdory místním pravidlům pokusil o sólový výstup na 4200 m vysoký Nakra Tau. V napjaté situaci se odvážil i k druhému a nakonec také úspěšnému pokusu, kterým však jen přilil olej do ohně. Pochroumané vztahy se podařilo urovnat až před koncem výpravy.V polovině osmdesátých let Mírovi, stejně jako mnoha dalším, učarovalo létání na padáku. Netrvalo dlouho a v hlavě se mu zrodila myšlenka elegantního a bezpečného sestupu z hor. Teorii se rozhodl co nejdříve převést do praxe, a tak 27. července 1987 rozložill křídlo pod vrcholem kavkazského Bžeduchu a vrhl se do prázdna. Klidný let bohužel zakončil tvrdým přistáním na moréně ledovce, při kterém si zlámal pánev a obratle.

Ze zranění se se zarputilostí sobě vlastní vylízal a opět zamířil k horským velikánům. Ačkoli stále lezl napříč kontinenty, rád se vždy vracel do rodného kraje, do své Police nad Metují. Na cestě z poslední výpravy ovšem již stolovou horu Ostaš nespatřil. Dne 11. září 1993 za dosud nevyjasněných okolností tragicky zahynul při pádu v závěrečné fázi výstupu na Lost Arrow v Yosemitu. Bylo mu 41 let.

Střípky ze života horolezce

Život pískaře, horolezce, průkopníka paraglidingu v Československu, fotografa, filmaře, spisovatele, velmi osobitého přednášejícího, vizionáře, myslitele, organizátora a především velkého, byť někdy rozporuplného člověka, připomene krátký snímek stojící na Mírových myšlenkách, vzpomínkách jeho nejbližších, autorských fotografiích a filmech.

Premiéra filmu Střípky ze života horolezce se uskuteční na oficiálním zahájení 35. ročníku Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují, a to ve čtvrtek 23. srpna 2018 v sále místního kina.

Film za podpory HUDYsportu připravili profesionálové z přední české audiovizuální produkce Alternative.NOW, která se specializuje na sportovní dokument a na svém kontě má krom jiného i ceněný projekt The Elements.

Věřím na mystiku hor. S úctou beru to, co dávají, a snažím se nedělat nic, čím bych jim mohl škodit. Jsem přesvědčen, že když člověk respektuje prostředí, bez nadřazenosti a opovržení, může se v něm pohybovat bezpečně a dosáhnout svého cíle. V přírodě není žádný tvor, který by se mohl cítit pánem nade vše. Každý je jenom malým dílem světa; jsme pouhé hračky přírody. Měli bychom se bát. S rozumem a vírou, ne s despektem.

Nemám rád slova pokořit nebo zlomit. Kohokoliv, cokoliv. Můžu pokořit kamarády? Můžu pokořit manželku? Můžu pokořit něco, co mám v oblibě? Jak bych pak mohl pokořit horu? Lidé přece chodí do hor hlavně proto, že se jim tam líbí. Pravda, jsou typy, které si tam jdou napravit svoje mindráky. Tím, že "pokoří" nějakou cestu, stěnu, sami před sebou stoupnou v ceně. Lituju je. Mezi člověkem a stěnou může dojít k boji, ale nesouhlasím s tím, co se často píše v novinách, že nějaký horolezec pokořil horu. Já s tou horou přece žiju, když na ni lezu. Na její vrchol mohu vystoupit, jen když ona dovolí. Pokud to nedovolí, jsem úplné nic.

Úryvky použité v textu autor převzal z knihy: Miroslav Šmíd. Cesty a návraty. Náchod: Nakladatelství JUKO 2008. Historické fotografie pocházejí z archivu rodiny Miroslava Šmída.

MEZINÁRODNÍ HOROLEZECKÝ FILMOVÝ FESTIVAL

Poslední víkend v srpnu patří neodmyslitelně do diáře každého lezce, horolezce a milovníka outdoorových filmů! Zveme vás na již 35. ročník Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu do Teplic nad Metují. Můžete se těšit na profesionální i amatérské filmy, přednášky, koncerty, sportovní klání a všemožné soutěže... Prostě nabité dny plné skal, lezení, přátel, zábavy a dobrodružství, které k pískovcovému lezení neodmyslitelně patří!

PROGRAM FESTIVALU