Zimní dobrodružství na stezce Kungsleden

Víte, kde můžete zažít na vlastní kůži jednu z posledních opravdových divočin Evropy? Jestli jste ještě neslyšeli o bájné stezce Kungsleden (v překladu „Královská cesta“) na severu Švédska, tak čtěte pozorně. Je to 470 km dlouhá cesta z Hemavanu do Abiska vedoucí nádhernou nedotčenou horskou krajinou plnou rozlehlých jezer, vysokých hor a hlubokých údolí. V létě je tato stezka velmi populární, ale to největší dobrodružství na Kungsledenu zažijete v zimě.

S kamarádem jsem se vydal na nejzajímavější část této stezky a sice 107 km dlouhou cestu z Abiska okolo nejvyšší hory Švédska Kebnekaise do Nikkaluokty, abych zjistil, co tato zimní pouť obnáší.

JAK SE NA KUNGSLEDEN DOSTAT?

Většina návštěvníků Kungsledenu začíná svoji pouť z Abiska. Tam se dostanete nejpohodlněji letecky do Stockholmu a hned na letišti nastoupíte na přímý noční vlak, který vás doveze až do výchozího bodu na zastávce Abisko Turiststation. Ve vlaku se pohodlně vyspíte v lůžkovém voze, potkáte v něm velmi pravděpodobně další zimní nadšence a probudíte se přímo na začátku vašeho dobrodružství.
Další a trochu rychlejší možností je letět s přestupem ve Stockholmu do švédské Kiruny a odtud se autobusem a vlakem do Abiska. Tuto variantu nicméně nedoporučuji, máte-li s sebou hodně vybavení. Kvůli více přestupům je tato varianta méně pohodlná.

Cesta zpátky pak záleží na tom, kde cestu na Kungsledenu zakončíte. V našem případě jsme skončili v Nikkaluoktě, odkud jede pohodlně autobus na nádraží v Kiruně a odtud jsme se dostali opět pohodlně nočním vlakem na letiště ve Stockholmu. 

KDE PŘESPAT NA KUNGSLEDENU V ZIMĚ?

V zimě 99 % návštěvníků přespává v místních sámských vesničkách, které po cestě najdete na každých 10 až 20 km. Jejich kompletní seznam najdete na stránce švédského turistického spolku STF. Tyto vesničky nabízejí útulné ubytování, které je obvykle jednoduché, ale funkční. 

Za poplatek 500 SEK (v roce 2024, když jste členem STF) dostanete vše, co potřebujete v této nehostinné a zmrzlé krajině. Jestli plánujete přespávat uvnitř, určitě se před výpravou doporučuje stát členem spolku STF, protože budete mít výrazné slevy ve všech chatách po cestě.

Chaty nabízí všechno podstatné, co potřebujete během zimního dobrodružství:
•    Společné spací prostory: V chatách bývají společné místnosti pro spaní, obvykle ve formě nocleháren. Jsou zde matrace, peřiny a polštáře, ale musíte si s sebou vzít povlečení. Já doporučuji lehký letní spacák, který zaručí teplo a pohodlí.
•    Kuchyňské vybavení: V chatách je k dispozici základní vybavení pro vaření, jako jsou vařiče, hrnce, pánve a nádobí. Turisté mohou přinést vlastní jídlo a připravit si ho sami.
•    Zásobování pitnou vodou: Chaty mají zdroje pitné vody, které mohou návštěvníci používat k pití a vaření. Voda se však musí přinést z vodního zdroje, který může být i kilometr daleko. Místní vám ukážou, jak na to. Získávání vody patří k zajímavým dobrodružstvím na cestě.
•    Obchůdek: Chaty nabízí prodej základního sortimentu potravin. Informujte se předem na stránkách švédského turistického spolku STF o aktuální nabídce. 
•    Omezená elektřina a osvětlení: V chatách není k dispozici elektřina. Osvětlení bývá často zajištěno pomocí solárních panelů, baterií, když máte štěstí; nejčastěji ale pomocí petrolejových lamp a svíček.
•    Informace: Některé chaty mají přístup k internetu pomocí satelitu, kde návštěvníci mohou získat další informace o počasí, což bývá klíčové k plánování následujících dnů.
•    Toalety a sociální zařízení: U chat obvykle najdete suché záchody a k hygieně slouží sauny. Před vstupem do sauny je možné se omýt teplou vodou z kanystrů.

Chatek můžete také využít, i když v nich nechcete přespávat. Za poplatek 200 SEK (rok 2024) můžete vedle chatek přespat ve stanu a můžete využít všechny výše uvedené služby. Je to tak skvělá alternativa pro dobrodruhy, kteří se rozhodnou zdolat Kungsleden s vlastním stanem a saněmi. To byl ostatně i náš případ a chaty jsme se k přespání chystali využívat pouze v nouzi.

KDY JE NA KUNGSLEDENU HLAVNÍ ZIMNÍ SEZONA?

Oproti Česku začíná zimní sezona na severu Švédska mnohem později. Důvodem je krátký den v prosinci a lednu a také extrémní počasí. V roce 2024 byly místní chaty otevřené mezi 16/2 a 21/4. Jaký termín si vybrat? Ideální je konec března. Teploty už bývají příjemnější než v druhé polovině února nebo na začátku března a už je delší den. Zároveň však stále máte velkou šanci spatřit polární záři. V dubnu už je noc velmi krátká, a tak je šance vidět polární záři menší. Stojí za zvážení, zda se o jedno z největších lákadel Kungsledu ochudit, či nikoli. 

POČASÍ NA ZIMNÍ KRÁLOVSKÉ CESTĚ

V zimě může být počasí na Kungsledenu velmi drsné a nepředvídatelné, což je důvodem, proč tato trasa vyžaduje důkladnou přípravu a pořádné vybavení. Připravte se na velmi nízké teploty. V zimě se teploty na Kungsledenu mohou pohybovat hluboko pod bodem mrazu. Teploty pod -10 °C nebo dokonce pod -20 °C nejsou vůbec neobvyklé. 

I silné mrazy se nicméně dají zvládnout. Na co je ale mnohem důležitější dát si pozor? Na silné větry a vichřice. Na Kungsledenu jsou velmi časté a to dramaticky snižuje pocitovou teplotu. Navíc kvůli navátému sněhu při silném větru hrozí horší orientace. Další věc, na kterou je nutné si dát pozor, jsou laviny. Silné sněžení a vítr může také způsobit lavinové nebezpečí. Většina Královské cesty vede mimo lavinové svahy, ale určitě se v místních sámských vesničkách informujte o aktuálních lavinových hrozbách.

Výše uvedeným jsem vás ale nechtěl odstrašit. Časté bývají taky nádherné slunečné dny, kdy si užijete výhledy na drsnou skandinávskou krajinu. Nezapomeňte však sluneční krém a pořádné sluneční brýle. 

Abych to shrnul, celkově je třeba brát v úvahu extrémní podmínky, které mohou na Kungsledenu v zimě panovat, a přizpůsobit svou výpravu a vybavení těmto podmínkám. Důkladná příprava, vhodné vybavení a plánování jsou klíčem k bezpečnému a příjemnému zážitku z cestování po této úchvatné trase v zimních měsících. Na závěr je nutné říci, že počasí se na Kungsledenu může rychle měnit, a tak buďte připraveni na proměnlivé podmínky. Informujte se o počasí na každé stanici a buďte připraveni na vše. 

NA KUNGSLEDEN NA SNĚŽNICÍCH NEBO NA LYŽÍCH?

Na zimním Kungsledenu je samozřejmě spousta sněhu, a tak není možné na výlet vyrazit v klasických pohorkách. Místo toho je nutné zvážit, zda si s sebou vezmete sněžnice, nebo lyže. S přítelkyní jsme v minulosti otestovali část Kungsledenu na sněžnicích a nebyla to špatná volba. Na sněžnicích jsme ale byli ve naprosté menšině a byli jsme mnohem pomalejší než lyžaři. Na sněžnicích narazíte jen na turisty. Na lyžích se vydá 99 % místních a ti vědí proč. Na lyžích jste totiž mnohem rychlejší a můžete si navíc užít sjezdy. Náročného terénu se nemusíte bát, protože většina stezky je po rovině a čekají vás jen mírná stoupání a klesání.

VYBAVENÍ NA ZIMNÍ KUNGSLEDEN

Na zimní výpravu za polární kruh je samozřejmě nutná pořádná výbava. Platí to zejména pro teplé oblečení, které je dobré mít v několika vrstvách a ty upravujete podle aktuální teploty. Zažili jsme momenty, kdy bylo slunečno a bezvětří s teplotami těsně pod bodem mrazu a v ten moment jsme šlapali do kopce v tričku s krátkým rukávem. O den později jsme ale měli podmínky se silným protivětrem, kdy navíc teplota klesla o dvacet stupňů. Při takových podmínkách jsem použil dvě péřovky a ještě několik vrstev pod nimi.

Podrobně probereme zimní vybavení za polární kruh v některém z příštích článků. 

TRASA Z ABISKA DO NIKKALUOKTY

V zimě je trasa o pár kilometrů kratší než v létě, protože jezera jsou všechna pokrytá ledem a sněhem, a tak si po nich můžete cestu zkrátit. To je příjemná výhoda. Vzhledem k tomu, že ale člověk musí s sebou mít více vybavení, je cestování náročnější a tím pádem také pomalejší. Nejčastěji se v zimě zastavuje na všech chatách mezi Abiskem a Nikkaluoktou. Takto vypadá nejčastější itinerář:

•    Den 1: Z Abiska do Abiskojaure: První den je zahřívací. Čeká vás jen 13 km s mírným stoupáním okolo 100 m.
•    Den 2: Z Abiskojaure do Alesjaure: Druhý den je nejnáročnější z celé cesty do Nikkaluokty. Musíte se připravit na 20 km dlouhou cestu a 400 m převýšení.
•    Den 3: Z Alesjaure do chaty Tjäktja: Třetí kritický den naštěstí není dlouhý. Musíte se však připravit na prudší stoupání 300 m na závěr. Chata Tjäktja nabízí nejkrásnější výhledy.
•    Den 4: Z Tjäktja do Sälka: Nedaleko od chaty Tjäktja se dostanete do nejvyššího bodu celé výpravy – v průsmyku Tjäktja. Tady navíc budete přesně v polovině cesty. V průsmyku si můžete odpočinout v nouzovém přístřešku před největším sjezdem celé cesty. Tohle je jediné místo výpravy, kde je sjezd prudší, a tak dávejte při sjíždění tohoto dvoukilometrového kopce pozor. Celá cesta do Sälky je 13 km dlouhá, vystoupáte během ní 150 m hned na startu a sjedete 350 m.
•    Den 5: Ze Sälky do Singi: Nejkratší pouze 12 km dlouhý den s převýšením 80 m a sjezdem 190 m je nejjednodušší den celé výpravy. Můžete ho využít k relaxaci v nádherném údolí, kde leží Sälka i Singi. Jinak tento den taky slouží jako rezerva v případě, že není možné některý předchozí den vyrazit na cestu. Ano, občas kvůli silné bouři musíte zůstat celý den na chatě a pak zvládnout dvě etapy během jednoho z následujících dní.
•    Den 6: Ze Singi do Kebnekaise Fjällstation: 15 km dlouhá cesta vede přes průsmyk s krásným výhledem a dále přes hluboké údolí až k úpatí nejvyšší hoře Švédska Kebnekaise. 
•    Den 7: Z Kebnekaise Fjällstation do Nikkaluokty: Poslední den je velmi dlouhý, okolo 20 km a asi nejméně zajímavý. Většina turistů si tuto trasu zkracuje na sněžných skútrech, aby stihla autobus z Nikkaluokty do Kiruny, který jede nešikovně jen jednou denně, a to přesně ve 12:00.

Z popisu cesty můžete vidět, že celá trasa je většinou po rovině nebo do/z mírného kopce. Když ale s sebou ponesete hodně vybavení, i těch 300 výškových metrů pořádně pocítíte. My jsme se o tom rozhodně přesvědčili. 

Jestli plánujete cestovat se stanem, máte malou výhodu. Jste mnohem flexibilnější a denní dávku kilometrů můžete upravit podle toho, jak se budete cítit. Ve Švédsku je totiž povolené stanovat všude, když jste minimálně 150 m od obydlí. Výjimkou jsou ale národní parky. První dva dny budete putovat v národním parku Abisko a tam je povolené stanovat pouze na vyhrazených místech, a sice hned u chaty Abisko, v Abiskojaure a na vyhrazeném stanovacím místě v Nissonjokku. Nissonjokk je jediné místo z těchto tří, kde nemusíte za nocleh platit.

NAŠE NEJSILNĚJŠÍ ZÁŽITKY A TIPY PRO ZIMNÍ KUNGSLEDEN

Vzhledem k tomu, že jsme si chtěli putování vyzkoušet jako praví drsní Sámové pouze s vlastním vybavením a s přespáním venku, tak jsme o zážitky neměli nouze. Představuji vám ty, na které do smrti nezapomeneme a všem přejeme, abyste je mohli zažít také:

•    107 km a 107 kg: U výchozího bodu u chaty STF v Abisku je váha, kde si poutníci váží svoje zavazadla, než se vydají na cestu. Mně a kamarádovi oznámila 107 kg. Osudové číslo. Tolik přesně kilometrů nás mělo také čekat. Do té doby jsme na jiných túrách nesli maximálně třicetikilové batohy, dokážeme uvézt každý necelých 60 km na saních? Zajímalo nás. Nástrahy Kungsledenu naštěstí odpověděly: Ano! Díky saním, které šikovně kloužou po sněhu, to není tak náročné, jak se může zdát! Chystáte-li se tahat hodně vybavení, rozhodně si saně sežeňte nebo vypůjčte na chatě v Abisku. Pozor ale na rezervaci! Je nutná hodně dlouho dopředu. V roce 2024 už byly saně zarezervované půl roku dopředu.
•    Polární záře: Měli jsme z pekla štěstí a polární záři jsme viděli každý druhý den. Je to nepopsatelná krása. Abyste viděli silnou polární záři, mám několik tipů: Naplánujte si cestu na termín, kdy není úplněk. Při úplňku je viditelnost záře menší kvůli silnému svitu měsíce. Dále doporučuji být flexibilní, co se týče pozorování a sledujte předpověď počasí. Když v brzkých nočních hodinách je pod mrakem, nastavte si budík a zkuste to uprostřed noci. Třeba se vyčasí. To se nám několikrát stalo. No a nejdůležitější je trpělivost. Aktivita polární záře se mění a velmi silná bývá jen několikrát na pár sekund/minut během noci. 
•    Sauna: Sauny jsou určitě největší příjemný bonus místních chat. Na skok do zamrzlého jezera nebo do sněhu v minus 20 stupních po několika minutách v rozpálené sauně nikdy nezapomenete.
•    Extrémní podmínky v průsmyku Tjäktja: Načasování silného větru nemohlo být na naší cestě horší. Největrnější předpověď vyšla zrovna na nejvyšší bod cesty v průsmyku Tjäktja. Museli jsme vstávat ve 4 ráno, abychom se vyhnuli nejsilnějšímu větru, který se očekával okolo poledne. A vyplatilo se! I tak jsme v drsných podmínkách byli silně ošlehaní větrem a ve vousech se nám tvořili rampouchy. Ale ty výhledy a následující sjezd do dalšího údolí stály za to. Určitě předpověď sledujte a upravte podle toho budíček, ať se tomu nejsilnějšímu větru vyhnete. Třeba kvůli tomu nedopadnete jako jiné výpravy, co jsme po cestě potkali. Během tohoto větrného dne několik výprav na následující chatu Sälka kvůli pozdnímu vstávání nedorazilo.
•    Focení: Jste-li nadšení fotografové, budete zimní Kungsleden milovat. Motivů k focení je spousta. Nezapomeňte ale na náhradní baterie a powerbanky. Po cestě bohužel není ani jedna možnost, kde nabít baterky. Vše nabijete až na Kebnekaise Fjällstation.