Kungsleden – královská stezka severním Švédskem

Kungsleden neboli Královská stezka je dálková trasa nacházející se na severu Švédska až za samotným polárním kruhem. Nenechte se touto skutečností odradit, s důkladnou přípravou, dostatečným množstvím informací a s odpovídající výbavou tento trail můžete zvládnout i vy! Stezka Kungsleden v celé své královské délce měří hezkých 420 kilometrů. Nejčastěji se doba potřebná na její zdolání pohybuje v rozmezí 15-21 den. V tomto článku naleznete právě ty informace, které by vám mohly usnadnit plánování této nezapomenutelné cesty do skandinávské divočiny. Do divočiny, jichž v Evropě už mnoho nemáme.

Kdy na Kungsleden vyrazit

Jak se tato otázka zdá jednoduchá, odpověď na ní bude podstatně složitější.  Vhodnost zvoleného termínu ovlivňují zejména dva faktory. Jsou jimi počasí a komáři. Možná vás druhé zmíněné trochu zaskočilo. Ne nadarmo se ovšem v severských zemích setkáte s pojmem „komáří peklo“. Není nic otravnějšího než roje komárů, které vás nenechají se ani v klidu nasvačit a ve výhledu vám po celý den brání moskytiéra na hlavě. Jsou měsíce, kdy je jejich aktivita podstatně vyšší než v měsících jiných. A klíčem k úspěchu je vědět, které to jsou. Malí otravní vládci tamních krajin jsou u moci zejména v červnu a červenci s přesahem do srpna. S příchodem prvních ranních mrazíků tito neodbytní tvorové mizí. Běžné repelenty na ně neplatí. Jediné, co na ně aspoň trochu funguje, jsou spreje s obsahem chemické látky DEET, ale čím méně budete nuceni je použít, tím lépe. 

Rozmary počasí

Další, na co je třeba při výběru vhodného termínu brát zřetel, je samozřejmě počasí. Kdo jste již byl v některé ze skandinávských zemí, jistě víte, že počasí je zde velmi vrtkavé. Je třeba se připravit snad úplně na všechno. V létě je to občas na tričko a kraťasy. Může se ale stát, že za celý týden nesvléknete nepromokavou bundu a nepromokavé kalhoty. V červenci a v první polovině srpna se můžete dočkat vyšších teplot. Už koncem srpna lze ovšem ráno očekávat zmrzlou krustu na vašem stanu nebo dokonce i sníh jak v noci, tak během dne. Podle dlouhodobých statistik můžete v září čekat nejvíce slunečných dní nechávajících vyniknout již zbarvující se tundře. Na Kungsleden můžete samozřejmě vyrazit i v zimě, třeba na běžkách, skalpech či sněžnicích, ale to už vyžaduje bohaté zkušenosti, špičkové vybavení odolávající i velmi nízkým teplotám a dobrého parťáka, kdyby se udála nějaká šlamastika. 

Trasa stezky Kungsleden

Kungsleden oficiálně začíná v malé švédské obci Abisko, nacházející se ve stejnojmenném národním parku. Stezka se následně ubírá víceméně čistě na jih do rekreačního rezortu Hemavan. Přestože je takto oficiálně zvolen start i cíl této dálkové trasy, lze stezku jít i obráceně.

Každý z těchto směrů disponuje určitými výhodami i nevýhodami. Jestliže se vydáte ze severu na jih, budete mít po většinu dne slunce proti vašim očím, což není ani příjemné, ani fotogenické. Také v tomto směru potkáte mnohem více lidí. Naopak výhodou je, že začínáte v místech, kde bývá chladněji a zejména jestliže začínáte až koncem léta, kdy už je to na hraně se sněžením, je lepší tuto severní část projít co nejdříve. Další, co hovoří pro začátek v Abisku, je fakt, že na jih, kde je to s komáry nejhorší, dorazíte později. To už může být díky chladnějšímu počasí s těmito krvežíznivými bestiemi amen. Při volbě směru z jihu na sever bude vše zmíněné obráceně.

Značení

Po celou délku stezky Kungsleden vás bude provázet jednoduchý červený pruh. Značky se nacházejí ve velmi krátké vzdálenosti od sebe, a tak je velice snadné sledovat správnou cestu. Navíc stezek, které by vás mohly zmátnout, je poskrovnu. Většinou uvidíte jen jednu jedinou, a tou je právě váš Kungsleden. Velmi zřídka narazíte na rozcestí, jelikož jich není skoro potřeba. Dobrým pomocníkem jsou i skvěle zpracované Mapy.cz. Pokud s sebou berete powerbanku s dostatečnou kapacitou, není třeba si pořizovat ani papírovou mapu, ani průvodce.

Fjällräven Classic

Rádi byste navštívili dálné Laponsko, ale nechce se vám plánovat a ani věnovat mnoho hodin svého drahocenného času hledání potřebných informací? Nebo se necítíte na to vyrazit na takové dobrodružství na vlastní pěst? Řešením může být každoročně se konající Fjällräven Classic. Jedná se o velmi populární organizovaný pochod, při němž si projdete i část Kungsledenu. Začíná se v obci Nikkaluokta a končí se v Abisku. Zdolaná trasa se může pyšnit hezkými 110 kilometry. V průběhu celé akce je vám poskytována podpora v podobě různých kontrolních stanovišť. Na mnohých z nich je možnost se občerstvit, a dokonce doplnit dehydrované jídlo, díky čemuž jste ušetřeni tahaní velkého a těžkého proviantu. V případě, že se chcete Fjällräven Classic zúčastnit, je třeba se včas registrovat, jelikož zájem je značný.

Zkrácení trasy

Ne každý chce nebo může věnovat tři týdny dovolené na celý Kungsleden. Byla by však škoda se z tohoto důvodu do těchto okouzlujících míst nepodívat. Řešením může být, stejně jako u Fjällrävenu Classic, trasa z Nikkaluokty do Abiska. Můžete ochutnat krásy severské tundry během 4-5 dnů chůze. Další variantou může být část začínající v Abisku a končící v Kvikkjokku. Zde už je řeč o přibližně 200kilometrové trase.

Jak se na Kungsleden dostat

To, jaký zvolíte nejideálnější způsob dopravy, závisí samozřejmě na tom, kde se rozhodnete začínat a kde končit. Nejjednodušší a nejrychlejší možností dopravy do Abiska je nejprve letět do Stockholmu, kde přesednete na místní leteckou dopravu, která vás vysadí na malém letišti Kiruna. Z ní už je velmi jednoduché a časově nenáročné dostat se autobusem nebo ještě lépe vlakem přímo do Abiska. Další variantou je letět opět do Stockholmu a z něj již na sever cestovat vlakem. Je to levnější, ale časově podstatně zdlouhavější. V případě, že chcete začínat v Hemavanu, jedinou možností je cestovat z hlavního města Švédska autobusem. Stejně tak se budete přesouvat v případě, že budete končit v Hemavanu nebo Kvikkjokku. Připravte se, že vás bude čekat mnoho hodin strávených v autobuse.

Přívozy a lodě

Co je důležité během plánování brát v potaz, jsou jezera. Ta lze překonat pouze pomocí přívozu nebo lodě. Jednak je třeba tomu přizpůsobit časový plán, jelikož převozy jezdí mnohdy jen dvakrát denně, a jednak je třeba mít u sebe dostatečné množství hotovosti, jelikož v mnohých případech není platba kartou možná. Poplatek za převezení se pohybuje většinou v rozmezí 150-350 SEK. Tyto částky se můžou rok co rok měnit a tak není od věci počítat s tím, že ceny budou ještě o něco vyšší. U těchto jezer často naleznete i veslice, pomocí nichž se můžete na druhou stranu dostat zdarma. Vzdálenosti jsou ale opravdu velké, většinou i několik kilometrů, a za nepříznivého počasí není mnohdy ani možné zvolit tento způsob přepravy kvůli bezpečnosti.

Zásobování

Se zásobováním je to na Kungsledenu trochu oříšek. Jelikož tato stezka prochází víceméně neobydlenou krajinou, možnosti, jak si obstarat jídlo jsou značně omezené. Supermarket naleznete jen v Abisku, Jäkkviku a Hemavanu. Naštěstí není třeba nést jídlo na 14 dní. Skromné možnosti doplnění zásob nabízejí i chaty nacházející se v rozestupech přibližně 15-20 kilometru v úseku mezi Abiskem a Kvikkjokkem. Naopak od Kvikkjokku až k Aigertstugan nejsou chaty žádné a je třeba mít jídlo v dostatečném množství. 

Vodní zdroje

O co víc musíte nést jídla, o to méně je třeba mít vody. Potoky, řeky a jezera jsou s trochou nadsázky na každém kroku. Po většinu času si vystačíte s litrovou lahví v batohu. Přestože je zde příroda velice čistá, je bezpečnější vodu čistit pomocí vodního filtru. Nikdy nevíte, zda se náhodou nahoře proti proudu neprochází stádo sobů.

Nocování ve Švédsku

Dobrou zprávou pro všechny z nás, kteří milujeme stanování ve volné přírodě, je, že ve Švédsku můžete postavit stan na jakémkoliv místě, kde to není vysloveně zakázané nebo se nenachází v blízkosti obydleného stavení. To s sebou nese neskonalou svobodu a flexibilitu plánování. Nejste odkázáni na vyhrazená tábořiště a lze nocovat, tam, kde se vám to hodí nebo kde se vám zamlouvá výhled do okolní krajiny.

Čas od času je příjemné se vyspat v suchu a teple, pěkně pod střechou. Prvních 200 kilometrů narazíte každý den na chatu, ve níž je možné se ubytovat. U mnohých z nich je možné využít také saunu. Tu oceníte zejména během chladných, deštivých dní, kterých je na severu požehnaně. V Kvikkjokku a Jäkkviku se lze ubytovat v hotelu či hostelu a užít si vzácnou možnost pořádné sprchy.

Vhodné vybavení

V podmínkách, které dokáže nachystat počasí ve Švédku, je více než obvykle důležité zvolit vhodné a kvalitní vybavení. Takzvanou velkou trojkou počínaje a oblečením konče. V pevném základu vašeho vybavení nesmí chybět praktický stan, který vám poskytne ochranu před nevlídným počasím. Jelikož teploty dokážou být proklatě nízko i během léta, vyplatí se investovat do lehkého, ale zároveň teplého péřového spacáku. Zejména pro dámy, jsou k nezaplacení péřové boty, které zvýší váš teplotní komfort během studené noci. 

Není radno podcenit ani tepelný odpor karimatky. Sebelepší spacák by vám nezaručil pohodlný odpočinek, kdyby vás studilo od země. Z tohoto důvodu je minimálně třisezónní karimatka, ideálně nafukovací či samonafukovací, nutností. Jak už je vám pravděpodobně zřejmé, na stezce Kungsleden můžete očekávat mnoho deštivých dní, je proto nezbytné mít nepromokavé nejen boty, ale i nepromokavou bundu a kalhoty. Neocenitelným parťákem se vám stane nepochybně také péřová bunda, jako vysoce hřejivá střední vrstva. I v letních měsících se může hodit čepice a rukavice.

Důvodů, proč se vydat právě na dálkovou trasu Kungsleden, je mnoho. Může jím být divoká příroda takřka bez civilizace nebo donekonečna se táhnoucí drsná tundra plná barev či volně se pohybující stáda sobů. Ti z vás, kteří se do Švédska vydáte na podzim, máte určitou šanci spatřit také polární záři. A to rozhodně patří k nezapomenutelným zážitkům. Neváhejte a vykročte stejně jako já na stezku plnou neopakovatelných zážitků a dobrodružství. Vtiskne se do vašeho srdce a vy si po skončení této cesty řeknete, že do těchto míst se ještě někdy vrátíte.
 

Tereza Jandová

Nachodila tisíce kilometrů, prošlapala nejedny boty. V českých i slovenských horách je jako doma, divá zvěř se s ní mohla potkat také namátkou ve švédské divočině za polárním kruhem. S batohem obsahujícím vše potřebné na pět měsíců absolvovala Pacific Crest Trail táhnoucí se od mexických hranic až po hranici kanadskou. Strávila bezpočet nocí sama pod širým nebem. „Kvalitní vybavení, na něž se můžete stoprocentně spolehnout, je základ, bez kterého se daleko od civilizace jednoduše neobejdete.“